GOLIÁŠ.cz

Na rozdíl od klasických a plazmových obrazovek, které vytvářejí obraz a zároveň jsou i zdrojem světla, LCD obrazovky generují jen obraz. Neobejdou se proto bez zdroje, jenž ho prosvětluje. A právě v tom je jejich výhoda, ale současně také Achillova pata.

Jestliže klasické i plazmové obrazovky produkují v každém obrazovém bodě jen tolik světla, kolik odpovídá jeho jasu, takže bílá může být zářivě bílá a černá dokonale tmavá, pokud LCD obrazovku prosvětlují zatím nejrozšířenější zářivkové trubice, označované CCFL (Cold Cathode Fluerescent Lamp), je intenzita jejich svitu konstantní a reguluje se pouze množství světla procházející konkrétním obrazovým bodem. Proto se u elcédéček tak obtížně dosahuje toho, aby černou vykreslily skutečně jakou černou a ne pouze jako šedou a obraz tak měl patřičný kontrast.
Vzhledem k tomu, že intenzitu svitu zářivek nelze místně regulovat, začali se konstruktéři poohlížet po jiných zdrojích světla. Jejich pozornost padla zákonitě na světelné diody LED (Light Emitting Diode). Jsou malé, lze operativně měnit jejich svit a navíc mohou vytvářet i světlo v primárních barvách – červené, zelené a modré. V roce 2006 se tak objevily prvé LCD obrazovky podsvícené diodami LED RGB. V současnosti je najdeme v nabídce Sharpu (KLC-52XS1, LC-65XS1) a Sony (KDL-46X4500, KDL-55X4500). Po nich přišly na řadu bílé diody, které umožnily lokální úpravy podsvícení – v tmavých místech se jejich svit snižuje a v jasných zvyšuje. Dosud se však tento typ podsvícení využívá jen u obrazovek s delšími úhlopříčkami, které nejsou právě nejlevnější. Tím se kruh částečně uzavírá, neboť větší úhlopříčka + vyšší cena = menší výrobní série a tím vyšší výrobní náklady.
Technici Samsungu proto navrhli jiné řešení. Bíle svítící diody umístili pouze po stranách obrazovky a jejich světlo rozvádějí po ploše speciálními světlovody s odraznými ploškami. Tak mohl být zredukován počet diod proti předchozím typům s RGB podsvícením na pětinu až sedminu při zachování stejně rovnoměrného prosvětlení a tloušťka obrazovky snížena z obvyklých sedmi centimetrů na jediný centimetr. Navíc mají použité diody vyšší světelný tok (současné až 68 lm/W) než RGB (obvykle 45 lm/W) a vyzařují i mírně širší barevné spektrum. Přičteme-li k tomu podstatně nižší výrobní náklady ve srovnání s předchozími způsoby LED podsvícení i několik dalších trumfů, je zřejmé, že se s ním budeme setkávat stále častěji. Po Samsungu už ohlašuje televizory s tímto podsvícením i Sony.