GOLIÁŠ.cz


Srovnáme.cz
Najdete nás na Twitteru Najdete nás na Facebooku
TV tip:



Noble Audio Lucid Premium - domácí šampión
audio + video / high fidelity 8.10.2008 Stanislav Malý

Na letošní výstavě High-End Praha mohli pozorní návštěvníci zaregistrovat nenápadnou, ale vítanou premiéru. Český výrobce Noble Audio představil reproboxy Lucid Premium. Na první pohled mi byly reproduktory povědomé (šedé membrány s minimálním podílem modré barvy), navíc charakteristická ochranná mřížka – odkud to znám ? No ano, musí jít o špičkové měniče Accuton německé firmy Thiel&Partner, s keramickou membránou !!! Takže nejen další tuzemský výrobce high-endových reprosoustav, ale pokud si dobře vzpomínám, keramické membrány dosud v Praze nikdo jiný nepředstavil, takže vlastně šlo o dvojitou premiéru.


Vlastně ne, vzpomínám si, že v roce 2004 byly prezentovány americké Avalon Opus Ceramique, které jsou osazené shodnými výškovými a středovými měniči, jenže pohled na ně byl návštěvníkům znemožněn díky průzvučným textilním mřížkám. Výborné reprosoustavy, byly k mání ovšem za laškovných 700.000 Kč. Mezi audiofily mají keramické membrány vynikající pověst, tento jen složitou cestou vyrobitelný materiál posouvá laťku věrné reprodukce opět výše. Pro membrány obecně platí: mají být co nejstabilnější (nejpevnější) a co nejlehčí, současně s vysokým vnitřním tlumením, aby zůstal zvuk čistý (s nízkým zkreslením) a zachoval si největší část formy z původního komplexního signálu. Hudba je totiž zcela něco jiného, než sinusový signál jedné, nebo dvou frekvencí. Reproduktor musí věrně vyzářit mnoho desítek (i stovek) různých frekvencí současně, proto se klade důraz na to, aby žádnou část frekvenčního spektra ani nepotlačil, ani nezdůraznil. Konstruktéři reproduktorů stále hledají možnosti, jak zvýšit kvalitu reprodukce, takže máme membrány z papíru, plastu, kevlaru, hliníku a titanu, ale také z pevných a netradičních materiálů, jako je keramika, umělý diamant a nově i beryllium. Keramika vykazuje výbornou stabilitu, je dostatečně lehká a především není tak drahá jako beryllium či umělý diamant. Jako první před dvaceti lety vyrobil keramickou membránu právě německý výrobce Thiel&Partner, teprve před pár lety vsadil na keramiku u výškové kaloty německý Visaton a letos další německá firma Eton. V zámoří s keramikou začal koketovat americký Revel. Keramické měniče Accuton používají ve svých super-boxech různé luxusní firmy, namátkou třeba Avalon, Kharma, Lumen White, Marten, Vaic, u nových modelů též Isophon. Jejich výrobky ovšem spadají do úplně jiné cenové kategorie, jsou několikanásobně dražší než představované Noble Audio Lucid Premium. Tohoto faktu jsem si byl dobře vědom, proto jsem byl zvědav na orientační poslech v hotelovém pokoji. Ten dopadl dobře, bez výhrad, především ale naznačil skrytý potenciál boxů a sliboval daleko více v lepších podmínkách. Proto jsem velice přivítal možnost si tyto reprosystémy poslechnout u jiného pražáka, kterému výrobce jeden rozehraný pár zapůjčil. Jednoho zájemce Lucidy na výstavě zaujaly natolik, že je toužil slyšet i v domácím prostředí. Využil jsem této příležitosti a u potenciálního zákazníka bedny v létě důkladně poslouchal. Na výstavách nemůžu zvuk seriózně hodnotit, neboť chybí klid na soustředěný poslech a většinou akustika pokojů výslednému dojmu spíše uškodí.

SKŘÍŇ
Už jen koncepce dvojdílné skříně a úctyhodná váha slibuje, že tady půjde o něco víc, než o běžnou reprosoustavu. Jedná se o třípásmový box, kde reproduktory středního a výškového pásma jsou v separátní skříňce, což umožňuje důkladné ošetření proti nežádoucím vibracím, které dokáží vyzařování středového a zejména výškového měniče neblaze ovlivnit. I při velmi hlasité reprodukci odolává vrchní sekce chvění od basového modulu, neboť i přes malé rozměry vykazuje úctyhodnou hmotnost 15kg. Jednou rukou ji na první pokus nezvednete. K izolaci od zbytkových vibrací basové skříně napomáhají také gumové nožičky. Dle konstruktéra se klasické kovové hroty v tomto případě neosvědčily, přenášely chvění od basového měniče a tím docházelo k rozostření zvukového obrazu, stejně jako se to děje u standardní sloupové konstrukce - vše v jedné skříni. Šedesátilitrová spodní jednotka slouží jednomu basovému reproduktoru. Skříně jsou vyrobeny z MDF desek silných 30mm, jsou vyztužené hustou sítí příček a bitumenovými pláty. Vnitřní objem je tlumen proti stojatému vlnění přírodním rounem, které má lepší akustické vlastnosti než běžné syntetické materiály. Obávat se invaze molů netřeba, neboť u uzavřených skříní se nemají jak k rounu dostat. Ano, u Lucidů totiž není použit běžný bassreflex, což je dnes výjimka. Napadají mne slovenské aktivní Acon a některé modely anglických ATC, také se obejdou bez této podpory. Lucidy nepoužívají bassreflex záměrně. S ním by se sice dosáhlo ještě hlubších frekvencí, ale za cenu nevyváženého průběhu a časového rozmáznutí nízkofrekvenčních informací. Když porovnáte grafy reprodukce nízkých frekvencí bassreflexových sloupových boxů, často objevíte mírný útlum (zhruba mezi 100 až 70 Hz), potom navýšení (zhruba +2 až 4 dB v pásmu cca 20 Hz) a pak následuje strmý pokles. Samotné navýšení + 3 dB běžný posluchač nepozná, ale tragédie spočívá v tom, že výsledek dále ovlivní akustika, přidají se stojaté vlny místnosti, takže často bývá rozdíl mezi max. a min. úrovní basů (v rozmezí např. 30 Hz) 12 i 15 dB. To už je příliš, poslech se stává únavným – a právě zde i malé snížení objemu basů pomůže. Proto Lucidy nehledají pomoc u bassreflexu, reprodukce je přesnější, vyváženější, úroveň nejnižších kmitočtů klesá plynule (6 db/okt), což je pro poslech příjemnější a přirozenější. Přesto ve spodním pásmu nic nechybí. Tento pocit může nastat až po přímém porovnání s reproboxy podstatně větších objemů. Skutečně důkladnou stavbu skříně (spodní část vykazuje hmotnost 43 kg) a systém příček je vidět na fotografii. Toto bytelné provedení přispívá k přesnosti a čitelnosti reprodukce basů. Povrch skříně tvoří přírodní dýha opatřená polyuretanovým polomatným lakem. Čistě hranatý pojetím skříní trochu připomíná reproboxy minulé doby. Ale i v současném high-endu se nabízí reprosoustavy s podobně klasickým, jednoduchým, nadčasovým a módním trendům nepodléhajícím designem, nemluvě o studiových monitorech. Zde jde očividně o něco jiného, než o snahu působit na drahé polovičky audiofilů, aby s investicí souhlasily.

VÝHYBKA
Výhybce věnoval konstruktér stejně tolik (možná i více) pozornosti, jako výběru vhodných měničů. Nešetřil na součástkách, pochází od prestižního německého výrobce Mundorf. Jeho logo najdeme mimochodem i na součástkách v nejdražších reproboxech na světě, amerických Magico (viz článek Nevšední boxy: Magico V3), takže zcela jistě správná volba ! Bohužel takovéto součástky nebývají používány ani u boxů s dvoj- či troj-násobnou cenou Lucidů, stačí se podívat dovnitř. Většinou se výrobci boxů spokojí s malými cívkami na feritových jádrech a laciné elektrolytické bipolární kondenzátory dokonce použijí i u malých hodnot, kde pro to není rozumné opodstatnění. Vmáčknou výhybku na malou plochu, často ani nerespektují pravidla o vzájemné orientaci a vzdálenosti cívek, aby se indukčnosti navzájem neovlivňovaly. Ušetří tímto přístupem svou práci, místo a kapsu (na jednom páru soustav i přes 10 tisíc Kč) – ale reprobox vlastně zbytečně degradují. Vyhybka Lucidů je rozdělena do dvou separátních částí, které se ukrývají v uzavřených prostorech na zadní straně skříní. Všechny součástky (19 ks tvořících 15 prvků) mají již od výrobce toleranci 2-3%, navíc jsou dodatečně párovány na toleranci 1%. Na klíčových pozicích jsou použity MKP kondenzátory vinuté stříbrnou folií v oleji, dimenzované na 1200V. Cívka před basovým měničem je vinuta z drátu o průřezu 3mm2 a dosahuje hmotnosti přes 4,5 kg – připomíná spíše pořádné trafo!



porovnání velikosti s baterií velký monočlánek


Cívka filtrující středotónový měnič není vinuta běžným smaltovaným drátem, ale měděnou fólií. Toto provedení značně zabraňuje mikrofoničnosti a zkreslení. Jednotlivé součástky jsou pospojované dostatečně dimenzovanými vodiči, takže není použit plošný spoj. Propojovací kabely od výhybky ke středotónovému a výškovému měniči pochází od švédské firmy Supra. Od druhé výhybky k basáku vede signál americký kabel Kimber. Stejný kabel vede signál od vstupu k terminálům vrchní skříně zvenku po zadní straně boxu - jak je vidět na fotografii: pohled zezadu. Podobné řešení uvidíte například u reprosoustav Wilson Audio (Watt a Puppy), Ascendo apod.

REPRODUKTORY
Basový měnič s hliníkovou membránu průměru 10“ byl pečlivě vybrán, netrpí klasickými nectnostmi Alu membrán – tedy náchylností ke zvonění, je vhodný pro uzavřené skříně a vyrábí ho firma Scan Speak. Tento dánský výrobce patří bezesporu ke špičce v oblasti basových měničů velikosti 6,5 až 10“. Basák má dvojitý magnet a poctivý litý koš. Nyní se dostáváme k třešince na dortu, středo- a vysoko-tónovým měničům, oba s keramickou membránou.

JAK VLASTNĚ THIEL&PARTNER KERAMICKOU MEMBRÁNU VYRÁBÍ?
Postup má patentovaný, proto jen stručně, týká se většího, středotónového měniče. Základ tvoří tenký hliníkový plech o síle 0,2 až 0,04 mm. Metodou hlubokého tahu se vytvaruje nejdříve vlastní tvar (mělká miska) membrány. Tímto způsobem bude síla plechu u kraje větší, než uprostřed, což je důležité. Potom se polotovar tepelným zpracováním zbaví vnitřního pnutí. Následně absolvuje elektrolýzu, která hliník postupně přemění na kysličník hlinitý. Zde se hodí silnější plech u krajů – bude vodivý až do ukončení procesu, schopný přivádět dostatečně silný elektrický proud až do úplné oxidace celé misky. Během elektrolýzy je nutné roztok kontrolovaně a cíleně chladit, udržet definovaný stupeň pH, aby vznikla stejnoměrná vrstva kysličníku. Po očištění se amorfní kysličník vypaluje při teplotě cca 1.500 K a přemění se na extrémně tvrdý korund. Laserem se oddělí přebytečné okraje, přičemž neobvyklé vykrojení na dvou protilehlých stranách hraje akusticky nezanedbatelnou roli. K membráně se připojí kmitačka a celek se uchytí ke koši reproduktoru. Jedná se o velmi delikátní a náročný proces, musí se kontrolovat a uhlídat mnoho detailů. Tomu odpovídá cena těchto měničů, která není extrémní, jako u některých vyloženě exotických měničů, ale výrazně vyšší než u běžné produkce. V Lucidech je středotónový reproduktor s průměrem 3,5“, stejný průměr má i magnet. Výšková inverzní kalota používá obvyklý rozměr 1“. Oba kryje typická ochranná mřížka, není zbytečná, neboť membrány jsou poměrně křehké. Tyto měniče se nesmí nutit do příliš hlasité reprodukce frekvencí, na které nejsou stavěny. Proto je mimořádně důležitá úloha elektrické výhybky, která nejen optimálně rozdělí kmitočtová pásma dle schopnosti reproduktorů, ale též zajistí efektivní útlum jiných, než těch správných frekvencí. Zde platí více než jinde: vynikající reproduktor nemůže předvést špičkovou reprodukci bez výborné (optimální) výhybky. Dělící frekvence, ani strmost filtrů mi konstruktér pan Rehberger neprozradil, pohledem dovnitř nelze zapojení ani odhadnout, protože výhybky jsou zalité elektrotechnickou hmotou. S utajováním hodnot součástek a zapojení se lze u high-endových produktů setkat dosti často, nejde o výjimku. Zalití zároveň součástky stabilizuje a vylučuje nežádoucí vliv mikrofoničnosti (jemné chvění). Z informací od jiných výrobců používajících keramické membrány vím, že často nestačí filtry s útlumem 6 dB/okt, používají strmější. Dle informací Noble Audio (výhybka se skládá z 15 prvků) nepřímo vyplývá, že Lucid má nejspíše filtry 2. a možná i 3. řádu (12 dB a 18dB/okt), podle slov konstruktéra výhybka obsahuje kompenzace impedanční špičky basového měniče. Tato kompenzace tlumí nevyváženou reprodukci basů. Často se nevidí, jednak snižuje citlivost boxů a také hodnoty součástek pro kompenzaci jsou velmi vysoké, proto musí být rozměrné a nákladné. Reproboxy jsou deklarovány jako 8 ohmové, minimální impedance klesne na 5 Ohmů u kmitočtu 70 Hz. 8 ohmové boxy uvítá každý zesilovač, neznamenají pro něj nijak velkou proudovou zátěž, bude pracovat s menším zkreslením. Lucidy mají ale nižší citlivost, proto se nehodí k nízko výkonným elektronkovým zesilovačům, pro plné rozvinutí svých schopností vyžadují vyšší výkon. Byly vyvíjeny do standardně velkých pokojů s plochou cca 20 m2, minimální výkon vhodného zesilovače 50W do 8 ohmů ale není žádný zvláštní požadavek.

POSLECH probíhal v běžně zařízeném pokoji o velikosti zhruba 30 m2. Tedy poněkud větším, než standardním, ovšem koncový zesilovač disponoval výkonem 2 x 400 W a proto Lucidy mohly bez potíží hrát i hodně nahlas, především však zesilovač zůstal vzorně stabilní. Sestava zapojených přístrojů pochází od americké firmy McIntosh, CD/SACD přehrávač byl MCD 201, řídící zesilovač C 46 a koncový MC 402.



sestava, na které se poslouchalo

Signál z přehrávače do řídícího i koncového zesilovače vedly symetrické kabely. Nejdříve HMS Grand Finale Ultra, mezi zesilovači Transparente Musiclink ultra. Síťové kabely pocházely z Čech, všechny přístroje napájely Kraut Orbit PA 6mm2. Síťové napětí ovšem důkladně vyčistila pračka Pure Power 1050.
K posouzení reprodukce posloužilo několik dobře nahraných a důvěrně známých SACD, ne každé SACD automaticky znamená výtečnou nahrávku. Disk H.Hancocka Gershwin´s World nabízí různorodé záznamy. Jednak hraje hudbu 4 až 8 jazzových hudebníků, výhradně na akustické nástroje, ale v písni St.Louis Blues je foukací harmonika (obtížně se nahrává, ale i pro boxy je náročným úkolem, podobně jako pískání), v Prelude in C minor soprán slavné K. Battle a v dalších skladbách se občas přidají až 3 afričtí perkusisté. Nechybí sólo klavír, ani duet (s Ch.Coreou), Hancocka ve 2 nahrávkách doprovází komorní orchestr Orpheus. Nahrávalo se 2 měsíce roku 1998, míchání stop zabralo další měsíc – ovšem na zvuku je mimořádná péče zvukařů slyšet. Šlo o velkorysý projekt, umělci i zvukaři měli čas věnovat každému detailu potřebnou pozornost, ne nadarmo získal Hancock za desku dvě Grammy. Tehdy ještě neexistoval způsob záznamu DSD, ale již několik let měli zvukaři zkušenost s 96 kHz/24 bit. Tyto 10 let staré snímky stále patří mezi skvělé nahrávky, podobných není mnoho. Zvuk Lucidů ničím výrazným neupoutá, až po chvilce oceňuji vyváženost reprodukce, jako kdyby hrál celopásmový měnič. Jazzová rytmika hraje rychlé a čisté basy, transparenci a lehkost středního pásma výborně přiblíží perkuse. Reprodukce má příkladně přesnou lokalizaci, zobrazí prostor do hloubky, komorní orchestr ukáže výborné rozlišení keramických měničů. Hlas zpěvačky je křišťálově čistý, otevřený, bez sebemenšího náznaku nepřirozeně zdůrazněných sykavek, nemá sklon ani při vyšší hlasitosti přidávat nepříjemné (snadno slyšitelné) zkreslení. Na sampleru připraveném pro Audio Physic holandskou firmou Turtle Records je mj. báječně nahraný sólo kontrabas, zde testuji dynamické schopnosti basáku, jeho rozlišení i skloubení s vlastnostmi středo- a výškového měniče (oba hrají vyšší harmonické tóny basů). Rychle se ukáže, že výběr basáku se mimořádně povedl, přestože nemá keramickou (identickou jako zbývající měniče) membránu. Prakticky každý vícepásmový box nereaguje na impulsní/ transientní signály ideálně: zvuk vychází o zlomek vteřiny z výškového reproduktoru dříve, než z basového. Je to dáno rozdílem hmotností membrán a způsobem upevnění membrány v koši (u basáků silný gumový závěs). Přestože jde o ms, lze toto časové zpoždění slyšet. V tomto ohledu vynikají rozměrné, širokopásmové magnetostatické nebo elektrostatické měniče, důkladně jsem poslouchal modely firmy Magnepan i známější Martin Logan. U nich již několik desetiletí posluchači oceňují vyrovnaný a fázově mimořádně čistý přednes. Ideální situace nastává, když se použijí membrány všech měničů ze stejného materiálu, nekříží se charakteristický zvuk rozdílných materiálů. Vyšší hmotnost membrány basáku, tedy pomalejší impulsní reakci, zde dobře kompenzuje silný, zdvojený magnet a optimální kombinace zavěšení v koši plus tlumení 60 litry vzduchu uzavřené skříně.
Nízké tóny slyším zřetelně, s neslábnoucím důrazem a drivem, se zcela dostatečným objemem, 25 cm basák zvládá bez potíží frekvence kolem 30 Hz. Navázání nízkého a středního pásma je zcela plynulé a homogenní. PROČ nemá basák též keramickou membránu ? 25 cm typ T&P nevyrábí, jejich největší měnič má průměr 20 cm, což je pro pořádné basy málo. Jiní výrobci řeší situaci použitím více 20 cm basáků, tím ale vzroste cena a velikost skříně. Záměrem bylo, dle slov pana Rehbergera, vytvořit kompaktní, uzavřenou skříň s jednou basovou jednotkou.
Hudba k filmu Le Roi Dance pochází od významného barokního skladatele J.-B. Lully, nahrál ji soubor Musica Antiqua Koeln. Na SACD je mnoho opulentní, majestátně působící hudby, navíc zahrané pro film se zdůrazněnou dynamikou. Reprodukce smyčcových i dechových nástrojů je bezchybná, hlasům zpěvaček nechybí výraz, rozsáhlejší pasáže smyčců vynikají skvělým rozlišením. V momentech, kdy orchestr doprovází dvojice tympanistů lze snadno nejen rozlišit postavení 4 tympánů vzadu za orchestrem, též jednotlivé údery/ tóny i během forte, ani náznak slévání či jednotvárného dunění ! Zvuk flétny, houslí a cembala má vynikající mikrodynamiku, lze sledovat nejjemnější nuance a barevné odstíny nástrojů. Cembalo se v orchestru neztrácí, jeho křehký projev zůstává stále dobře slyšitelný, nijak neztenčený (často bývá slyšet jen horní část tónů, zvuku chybí plnost, tělo), dozvuk nástrojů má přirozený průběh, reprodukce vysoce živý charakter.
Neposlouchám jen klasiku, zkouším hostitelovy CD L.Cohena: pěkně aranžovaná hudba, mohutný doprovod Cohenovi pomáhá, líbivé, efektně nahrané desky prověří schopnosti boxů nezkresleně podat zpěváka, výborné sbory i skupinu hudebníků. Zde sleduji přesnost a důkladnost basového fundamentu. S basy je to jako se solí: dobře dávkované vylepší celkový dojem, dodají emoce, hudba dostane správný tah, prostoru přibude hloubka. Je-li jich však jen o trošku více, snadno pokazí výsledek, poslech brzy unaví, basům chybí pružnost, hudbě transparence. Lucidy předvedly optimální míru, úroveň basů je reálná, přitom zachovají pevnost, pružnost, výborně zprostředkují hru bicích nástrojů a baskytary. Jako perličku nakonec volím SACD pěveckého souboru Huelgas Ensemble, 40 Voices. Zdařilá nahrávka z roku 2005 názorně ukáže, jak silně působivá může být hudba 15. a 16. století, bez doprovodu, jen sborový zpěv. Opět skvělá dynamika, včetně drobných modulací, Lucidy umí věrně zprostředkovat malé i velké dynamické změny, lokalizaci jednotlivých hlasů, vzájemné odstupy a i při hlasitosti blízké živému provedení zůstává zvuk stále mimořádně čistý. Nepřítomnost zkreslení si všimnu nepřímo – postupně zvyšuji hlasitost, poslech je stále příjemný a lákavější. Rychle zpět k jazzovému sextetu H.Hancocka: další zvyšování hlasitosti zastaví až vzácný pocit: vnímám hluboké frekvence nejen v žaludku, ale v nohách i chvění podlahy. Přitom hudba zní čistě, plyne snadno, bez námahy, ale ne bez emocí. Lucidy nevynikají jen při vyšší hlasitosti, hrají skvěle i při nižších úrovních. Výborné boxy za rozumnou cenu, doporučuji všem náročným audiofilům jako výborný tip.
Může vás napadnout otázka jak to, že takto nekompromisně navržené soustavy se dají pořídit za tak sympatickou cenu? Zejména způsobem prodeje, který vylučuje běžné obchodní mezičlánky, které by vyšroubovaly cenu blízko srovnatelné konkurence.

Poznámka na závěr: majitel sestavy McIntosh měl reproboxy Focal Utopia Diva Be. Koupil je před 2 roky za přibližně dvojnásobnou cenou Lucidů, po opakovaném porovnávání jsme shodně usoudili: Lucidy hrají ještě přesněji, blíže reálným zvukům. Představte si to dilema: vyměnit méně krásnější, ale věrnější Lucidy za Utopie Be, na kterých při prodeji prodělá ? Lucidy již pár měsíců má a nelituje. Není to lákavý argument pro bližší seznámení ? Za podobnou cenu Lucidů nenajdete srovnatelné, i za cenu 150 % žádné tak zvukově vyspělé neznám. Máte-li jinou zkušenost, napište.

Na čem se poslouchalo:
McIntosh MC 402 + McIntosh C 46 + McIntosh MCD 201 CD/SACD kabel k bednám Transparente Musicwave Ultra, od CD HMS Gran Finale Ultra mezi MC + C 2x Transparente Musiclink ultra Pračka Pure Power 1050, sítové kabely Kraut Orbit PA 6mm2

Technické údaje výrobce:
Rozměry: 31 x 40 x 110 cm / hmotnost 58 kg
Impedance: 8 Ohmů
Citlivost: 85dB/2,83V/m
Frekvenční rozsah: 30 Hz až 40 kHz v pásmu - 6 dB
Doporučený výkon zesilovače: 50 až 300 W
Cena: 119 až 137 tisíc Kč (podle provedení)

www.volny.cz/n.a

Hodnocení čtenářů 5 bodů - nejvyšší počet
bodový průměr: 3.10     hodnotilo čtenářů: 2040     body:  1 | 2 | 3 | 4 | 5
Komentáře k článku