GOLIÁŠ.cz


Srovnáme.cz
Najdete nás na Twitteru Najdete nás na Facebooku
TV tip:



Test: Převodník a sluchátkový zesilovač Benchmark DAC 1
audio + video / high fidelity 26.6.2006 Redakce

Před nedávnem jsem na Goliáši popsal deset zajímavých DAC (článek Co je DAC a k čemu ho potřebujeme). Mezi nimi byl DAC 1 amerického výrobce profi studiové techniky Benchmark, který lze u nás koupit, což jsem nevěděl. Protože jde o mimořádně zajímavý výrobek, nejen jednoúčelový převodník, s radostí jsem přijal nabídku zapůjčení přístroje a z třítýdenního používání vznikl následující text. Vyrábí se dvě varianty: černá s úchyty na čelním panelu pro montáž do stojanu a stříbrná, bez úchytů, tedy o něco užší.


DAC 1 se vyznačuje proti konkurenci několika zvláštnostmi, D/A převodník přibral další funkce: lze rovnou připojit dvoje sluchátka a výstupní analogový signál vést k zesilovači. Signál je buď fixní nebo regulovaný na konektorech cinch nebo XLR. Benchmark vyvinul DAC 1 pro přímé spojení s koncovými zesilovači nebo aktivními monitory, aby se dosáhlo CO NEJKRATŠÍ A NEJČISTŠÍ signálové cesty z digitálního zdroje k monitoru. Že se úkol povedl, dokazuje prestižní ocenění Produkt roku 2004 časopisu Stereophile. Základní využití najde DAC 1 v nahrávacích studiích, kde se už přes deset let pracuje s digitálním záznamem s vyšším rozlišením než 16 Bit, běžně s 20 a stále více s 24 Bity. Zvukaři potřebují slyšet 100 procent z nahraného materiálu, aby připravili optimální míchání stop. Digitální signál prakticky vždy doprovází v různé míře jitter, tedy maličké časové nepřesnosti při odebírání vzorků. Přenos digitálního signálu kabelem vždy hodnoty jitteru zhorší - Benchmark zjistil, že natolik výrazně, že často překročí 10 x ale i 10.000 x hranici stanovenou pro čistou reprodukci 24- bitového signálu. A to má nepříjemný důsledek: i velmi dokonalé, drahé D/A převodníky jitter tak „rozhodí“, že výsledný signál má rozlišení 16 Bit i méně. To se v praxi projeví potlačením detailů, maskovací efekt zakryje slabě slyšitelné zvuky. Benchmark zjistil, že běžné DAC s jednostupňovým PPL závěsem jitter potlačí nad 5 kHz, ale pod touto frekvencí téměř ne. A přitom mnoho digitálních signálů má nejsilnější část jitteru u frekvence 2 kHz – navíc je ucho nejcitlivější právě pro frekvence mezi 2 a 3 kHz. Proto se často v testech drahých přehrávačů můžete dočíst, že poslech i po připojení skvělého D/A převodníku byl horší, než signál převedený již v přehrávači a putující do řídícího zesilovače analogovou cestou.

Také jste se možná (jako já) divili, že i poměrně drahý AV receiver s převodníky 192 kHz/24 bitů nezajistí automaticky vždy kvalitnější poslech z CD přehrávače, ačkoliv tam jsou obyčejné převodníky 44,1 kHz/16 bit. Potlačit jitter v externím převodníku lze, ale není to levné, málokdy se s tím setkáte: buď digitální signál ukládá do flashových pamětí a super přesný generátor časového signálu (tzv. super-clock) řídí frekvenci odebírání uložených vzorků, často je ještě upsampluje na vyšší frekvenci a teprve poté následuje konverze. Tak funguje D/A konverze například v procesoru MARSH HT 4000.

Druhou cestou jde Benchmark, příchozí digitální signál rovnou přetaktuje, podstatné je že asynchronně na 110 kHz. Nejde o prostý násobek původní frekvence, tím se jitter v příchozím signálu zcela eliminuje. Digitální signál s frekvencí 44,1 či 48 nebo 96 kHz upsampluje na jednotných 110 kHz, signál s 192 kHz naproti tomu downsapluje na 110 kHz. Samozřejmě musí novou frekvenci generovat také super-clock. Benchmark si postup nechal patentovat, nazývá ho ULTRALOCK a zaručuje nulový jitter. Pokud není jitter dostatečně potlačen, projeví se fázovou modulací audiosignálu. Co to je? Tato modulace vytváří postranní pásma, vlastně nechtěné tóny nad a pod každým tónem původního signálu. Tyto umělé, dodatečné tóny jsou často hodně vzdálené od originální frekvence původního signálu, navíc nejde o žádný harmonický vztah (dvojnásobek, trojnásobek atd. původní frekvence), proto je ucho vnímá, i když jde o velice nízké úrovně. Přirovnání se nabízí s běžným zkreslením, tam jde právě o násobky původní frekvence a ucho + mozek je nevnímá jako něco špatného, cizorodého. Zkreslení způsobené jitterem, resp. fázovou modulací připomíná spíše intermodulační zkreslení, které lidské ucho vnímá mnohem zřetelněji než harmonické, které je často 20x nebo 50x vyšší a přesto intermodulační více vadí.

Benchmark vidí v důkladném odstranění jitteru základ pro řádnou práci D/A konvertorů, bez toho nelze sebelepší konvertor ani využít. Celý tento úvodní text píši proto, abych zdůraznil, že výsledný poslech je mimořádně, skutečně mimořádně kvalitní. Nejlépe je to samozřejmě slyšet ve sluchátkách, kde není zvuk degradován (nedokonalou) akustikou poslechové místnosti. Pokud připojíte lepší sluchátka, máte prakticky stejně dokonalý poslech, jako zvukař při kontrolním poslechu, před odevzdáním nahrávky k lisování. Vtip je v tom, že čím dokonalejší přehrávače, tím méně se u nich vyskytují dobré sluchátkové zesilovače, u těch hodně drahých výstup na sluchátka vůbec nenajdete (např. můj TEAC VTDS 25 ho nemá, Sony CDP -X779 ES představuje vzácnou výjimku).

Řídící zesilovač Benchmarku, který posílá signál i na sluchátkový výstup, splňuje studiové požadavky, prostě nemá slabinu. Základem je pořádný síťový zdroj s toroidním trafem, za které by se nemusel stydět ani integrovaný zesilovač střední třídy. Dokumentuje to odstup od rušivých signálů 116 dB/A, dokonce bez filtru A skvělých 114 dB. Hodnoty THD zkreslení v celém pásmu 20 až 20 kHz nepřesáhnou 0,00045%, frekvenční charakteristika má kolísání jen +/-0,1 dB přes celé pásmo 20-20. Výstupní impedance na XLR konektorech je 60 Ohmů, umožní připojit kabely s délkou až 200 metrů, výrobce i v takovém případě garantuje pokles na 20 kHz jen 0,1 dB. Ovládání nemůže být jednodušší: připojíte do sítě, na zadní straně zapnete, páčkovým přepínačem vpředu vyberete jeden ze tří konektorů digitálního signálu, zapíchnete sluchátkový jack, nastavíte krokovým přepínačem (má 41 poloh, proto je dostatečně přesný a je to podstatně lepší řešení než potenciometr, nezhoršuje vlastnosti časem, nemá problémy se souběhy hlasitosti) úroveň reprodukce a už se divíte a žasnete. Křišťálově čistý, přitom plný, v basech neochuzený zvuk s množstvím detailů, dynamický.

Předvedl jsem DAC 1 pár známým a všichni mluvili o neskutečné čistotě (nejlépe slyšet na akustických nástrojích a sólových hlasech), někteří dokonce o turbo efektu v basech: pokud kontrabas nebo tympány rázem zvýší hlasitost, většinou to dosud vnímali jako celkové zvýšení úrovně, kdy současně výrazný hluboký tón po nějakou dobu víceméně maskoval ostatní. Nyní je to jinak: najednou vyjede basa či tympány, přesto slyší všechny ostatní nástroje pořád jasně (transparence !). Přitom sluchátka vykouzlí nejhlubší frekvence bez námahy, snadno a perfektně. Používám už léta sluchátka Sennheiser HD 535 a 414 (existují i lepší) a takhle jsem je dosud neznal.

Výborná na DAC 1 je možnost nahradit jím řídící zesilovač: po připojení monobloků Musical Fidelity XA 200 konstatuji, že při kritickém poslechu je lokalizace a zobrazení prostoru nahrávky přesnější než s analogovým předzesilovačem T+A 2000 AC, který stál zhruba trojnásobek. Ovšem DAC 1 nemá analogové vstupy, ani předzesilovač pro MM a MC přenosky, ani dálkové ovládání. Dokáži si představit, že může dobře sloužit v současných sestavách, kde analogové vstupy nebudou chybět: digitálních zdrojů hudby je již dost: CD, minidisk, digitální rozhlas ze satelitu či DVB-T a hudební DVD s záznamy koncertů. Ze zvědavosti připojím DVD přehrávač JVC XV-N212, optickým kabelem z příslušenství: DAC 1 nemá žádný problém se synchronizací, ihned slyším hudbu ve výborné kvalitě. DAC s dvoustupňovým PPL závěsem se často musí dlouho (třeba 1 i 2 minuty, znám to z praxe) synchronizovat se signálem s vyšším jitterem (optický kabel je horší varianta, lepší je koaxiální a levný přehrávač jistě nebyl optimalizován na co nejnižší hodnotu jitteru).

Na závěr pár poznámek: tranzistory ve výstupních obvodech evidentně pracují v hodně otevřené třídě A, proto je už po půl hodině skříň DAC 1 prohřátá, teplota se pak už nezvyšuje. Je to normální, nejde o závadu. Pokud připojíte aktivní monitory nebo koncové zesilovače, pozor na správné nastavení páčkového přepínače vzadu, kterým se volí buď fixní, či variabilní úroveň. Přepínač má ne 2, ale 3 polohy, ta prostřední znamená mute, odpojení výstupu – na panelu to není vyznačeno. DAC 1 má pro vstup digitálního signálu ne příliš rozšířený konektor BNC, naštěstí v příslušenství najdete adaptér pro běžný konektor cinch koaxiálního kabelu. Přestože DAC 1 eliminuje jitter, slyším rozdíly mezi digitálními kabely: starší koaxiální Van den Hul předčí nedávno pořízený Orpheus. Tak vysoké rozlišení umožní vnímat i rozdíly mezi síťovými kabely: výborný výsledek podal švédský, 100% stíněný Supra LoRad. Dojmy zanechal DAC 1 jen dobré, zcela jistě přinese vyšší hodnotu, než požaduje prodejce v penězích. Prostě za rozumnou částku dostanete pravou, neošizenou studiovou kvalitu, stačí pořídit jen lepší sluchátka. Benchmark dodává dobře udělaný návod, technické parametry zaplní dvě hustě popsané stránky A4, uvádím jen nepatrnou část údajů:
  • dvoukanálový D/A konvertor 96 kHz/24 bit
  • šířka pásma analogového výstupního signálu: 50 kHz
  • rozměry: 249 x 45 x 237 mm
  • hmotnost: 1,6 kg
  • digitální vstupy: 3 (koax-BNC, XLR, optický Toslink)
  • analogové výstupy: 2 x 6,3 mm na sluchátka, 1 x nesymetrický (2 cinch), 1 x symerický ( 2 XLR)
  • spotřeba: 16 W maximálně, typicky 8W
  • zkreslení: 0,00045%
  • výstupní impedance na XLR / RCA konektorech: 60 / 30 Ohmů kalibrovanou výstupní úroveň lze nastavit pomocí trimrů v rozmezí 20 dB po 10 krocích á 2 dB) variabilní výstupní signál na XLR konektorech lze tlumit o 10, 20 a 30 dB pro lepší přizpůsobí citlivosti aktivních monitorů či koncových zesilovačů, optimálně se využije rozsah regulace hlasitosti

    Cena: 29 900 Kč

    (Stanislav Malý)




  • Hodnocení čtenářů 5 bodů - nejvyšší počet
    bodový průměr: 3.02     hodnotilo čtenářů: 1194     body:  1 | 2 | 3 | 4 | 5
    Komentáře k článku