GOLIÁŠ.cz


Srovnáme.cz
Najdete nás na Twitteru Najdete nás na Facebooku
TV tip:



Duel projektorů: BenQ PE 7700 vs. Hitachi PJ-TX200
audio + video / domácí kino + DVD 15.5.2006 Miroslav Werner

Mohlo by se zdát, že LCD projektory mají více nevýhod než DLP technologie, která by tedy měla být lepší. Problém duhového efektu je však natolik zásadní, že pokud jste na něj citliví (podobně jako já), nebudete schopni dosledovat do konce jediný film a již po několika minutách budete mít unavený zrak a pocítíte bolesti hlavy. Naopak, z kompromisně konstruovaného projektoru 3LCD nebudete při sledování nijak nadšeni, ale můžete ho sledovat delší dobu, protože díky principu dopadajícího světla odraženého od projekční plochy je takové sledování daleko méně namáhavé pro zrak než přímé sledování světelného zdroje u CRT a plazmových obrazovek.



BenQ PE 7700 a Hitachi PJ-TX200 je možné zakoupit v internetovém obchodě www.videoexpert.cz

Pokusili jsme se proto o odvážný krok – postavit proti sobě v souboji zástupce obou technologií, ve stejné cenové hladině a se stejným nativním (skutečně přirozeným) rozlišením čipu, tedy 1280x720 bodů (tzv. „malé HDTV“), a vybavené digitálními vstupy HDMI.

Která technologie a proč vyhraje? Koncového zákazníka totiž často netrápí, jaká technologie je skryta v projektoru, ale výbava, cena a kvalita jeho obrazu. Při zahájení testu byly naši rivalové cenově zcela shodní, v průběhu testu se ceny změnily, přesto považujeme oba modely z tohoto hlediska za srovnatelné. Jsou velmi podobně vybaveny vstupy, Hitachi pak nabízí navíc v této cenové kategorii ne zcela obvyklou funkci lenshift...

Na války formátů bychom si měli jako zákazníci zvyknout. Bohužel ne vždy pro nás jako pro konečné uživatele končí vítězně (tedy v příkrém rozporu s tvrzením, že když se dva tlučou, třetí se směje). Souboj VHS versus Betamax vyhrál před lety ne lepší, ale složitější, a tedy i problematičtější formát, a to díky úspěšné obchodní politice JVC a nepochopitelné licenční strategii Sony. Souboj SACD proti DVD-Audiu skončil vesměs smířením v podobě univerzálních přehrávačů, ale je těžké najít přístroj, který by oba formáty přehrával stejně dobře – např. Pioneer DV-989Avi (profil v minulém čísle) preferuje spíše formát DVD-Audio, Yamaze DVD-2500S zase sluší SACD. Digitální kompaktní kazeta po právu prohrála s minidiskem, jenž byl posléze zavržen přehrávači a rekordéry s pevnými pamětmi či harddiskem – a nepomohlo mu ani umělé dýchání v podobě LP režimů či Hi-MD s kapacitou 1 GB. Jinak tomu není ani v souboji technologií, pouze s tím rozdílem, že pokud se vývojáři snaží přetrumfnout protistranu, obvykle za nimi zůstává kus poctivé práce. Typickým příkladem je střet obrazovek Delta versus Inline, případně Trinitron. U projektorů, pomineme-li cenově náročné, a vlastně „jediné správné“, technologie D-ILA, LCOS a tříčipové DLP, zuří neustálý souboj mezi jednočipovými DLP a 3LCD. Obě mají své výhody a nevýhody, takže si je krátce připomeňme:

Jednočipové DLP

Vynikající jas a kontrast mají především díky tomu, že v místech, kam nemá dopadat žádné světlo, kmitající zrcátka světlo neodrazí a černá se stává černou. Před těmito zrcátky (které se pohybují podle zatemnění a potřebného jasu konkrétního bodu) se však otáčí rotující barevný filtr, jenž obarvuje záblesky výsečemi základních barev. Tím vzniká jednak částečně nepřirozené podání barev (které lze „dohnat“ dalšími výsečemi; v současných projektorech je jich až osm), ale především tzv. „duhový efekt“, viditelný každým citlivým okem. Tuto technologii netrápí efekt screen-door (mřížka mezi body) tolik jako LCD, a to díky menším mezerám mezi body a také díky čipu HD3, který využívá „vobblation effect“, kdy jsou dva sousední body ve výsledném obrazu rozmítány z jediného zrcátka. Další výhodou tohoto čipu je také jeho levnější výroba. Starší provedení jednočipových DLP trpělo ještě zbytkovým světlem odraženým kolem čipu. Po průchodu objektivem je toto světlo viditelné v podobě mlžné aury kolem projekční plochy (starší projektory Optoma a odvozené, např. Compaq MP4800) – tento problém však již moderní DLP nemají.

3LCD

Paradoxně lze říci, že největší výhodou LCD je to, že nemá handicap duhového efektu. Obarvený obraz ze tří panelů složený hranolem zpět do objektivu je zcela stabilní, ale LCD projektory přece jen propouštějí zbytkové světlo i na černé plochy. Násilné zvyšování kontrastu nevede ke kýženému zlepšení – pouze k navýšení dynamiky ve velmi úzkém rozsahu. Daleko výhodnější se ukázalo být použití speciálních optických filtrů (např. Sony VPL-HS10, 20 nebo 50), které sice o něco snižují jas a mají dopad i na barevné podání, ale černá barva je reprodukována téměř tak dobře jako v DLP projektorech. LCD mají daleko více patrný efekt screen-door, mezeru mezi body, která je potřebná pro přivedení napětí k jednotlivým elementům s tekutými krystaly. V dostatečném odstupu od obrazu (přibližně na vzdálenost dvou třetin úhlopříčky) se však již tento problém vytrácí.

BenQ PE 7700

Typický výrobce kancelářských cenově dostupných projektorů se čím dál tím více pouští i do kategorie pro domácí kino. Po rozpačitých začátcích s modelem PE5120 (S&V 9/05), s nejjednodušším čipem DLP 480p, nastartoval přímou cestu k vavřínům EISA s PE7700, momentálně završenou špičkovým přístrojem PE8720 (S&V 2/06). PE7700 okouzlil porotu EISA jak cenou, tak výbavou (HDMI) a propracovaným ovládáním. Bohužel se v jeho strojovně otáčí pouze šestivýsečový kotouč, takže podání barev už musíme leckdy dohánět, a o slovo se více než u jiných projektorů hlásí duhový efekt. Ukazuje se však, že úroveň zřetelnosti duhy záleží hlavně na kvalitě zobrazovaného videosignálu. Pokud budeme na 7700 promítat obraz z VHS, chvějící se barevné plochy se připomenou na konturách neodbytnou, všudypřítomnou duhou. Podobně na tom budou drasticky přepočítaná DVD se sníženým datovým tokem oproti originálu (DVD Shrink, Nero Re-Code) a samozřejmě kodeky DivX a XviD. Kvalitní upscale z DVD přehrávače potrápí duhou pouze citlivé oko, zatímco skutečná HD videa (testováno na ukázkových videoklipech ve formátu VMW HD) jsou již téměř v pořádku. Algoritmy, pracující s navýšením rozlišení např. ze vstupního signálu 575i, jsou zcela bezchybné – obraz je hladký, švenky kamerou nemají problém s přeléváním řádku či strobováním. Poněkud problematické se ukázalo být nastavení poměru stran obrazu, a to přesto, že je k dispozici celkem pět možností nastavení (Anamorphic, 4:3, Letter Box, Wide, Real). Materiálům v nativním poměru 16:9 kupodivu nejlépe vyhovoval režim Anamorphic, nikoliv Wide. Ovšem ani tak bych si např. o kružnicích v testovacích obrazcích netroufl říci, že se nejedná o elipsy. Při sledování běžných DVD to však není příliš patrné. Projektor je vybaven kromě analogových kompozitních a komponentních vstupů (do kterých se za pomoci redukce připojuje i analogový VGA výstup z PC) i rozhraním HDMI s podporou HDCP. Není bohužel vybaven lenshiftem – mechanickým posunem objektivu pro úpravu roviny dopadu promítaného obrazu.

Hitachi PJ-TX200

Po úspěšném předchůdci PJ-TX100 nastupuje projektor TX200, který má shodnou výbavu a lehce pozměněný design, ale nabízí největší změny uvnitř přístroje. Kontrast se zvedl na 7000:1, a to především díky techmologii Dual Iris a zacházení s filtry pro zlepšení podání černé barvy. Filtry jsou optické – při jejich zařazování se v projektoru ozve mechanické zabzučení, doprovázené změnou podání jasu, které je však dořešeno okamžitým vyrovnáním barev, takže celkové velmi dobré barevné vyznění obrazu se výrazně nemění. Hitachi má bohaté nastavení jak parametrů obrazu, tak i poměru jeho stran, včetně formátu 14:9 pro částečné zvětšení, takže se materiály 14:9, ale i 16:9 vysílané v letterboxu vhodně přizpůsobí přirozenému širokoúhlému zobrazení. Projektor navíc nabízí šikovnou funkci ořezu obrazu v horní a dolní části – v případě letterboxu tak zmizí loga televizních stanic nebo nehezké okraje z analogového vysílání. Bohužel, při rychlém pohybu kamery dochází ke zřetelnému poskakování obrazu, a to v horizontální i vertikální rovině. Tento efekt, způsobený pravděpodobně nevhodným algoritmem při přepočítávání obrazu na rozlišení LCD panelu, je velmi nepříjemný a jeho dopad na únavu očí bych přirovnal k duhovému efektu DLP. Nejvíce se strobování projevuje u videosignálu 575p posílaném přes rozhraní HDMI, u HDTV režimů a analogových vstupů je situace o něco lepší. Škoda, ze všech ostatních hledisek je zpracování obrazu na výborné úrovni. K jeho korektnímu „usazení“ při přenosných prezentacích nebo instalaci projektoru mimo kolmici k plátnu se výborně hodí lenshift – mechanické vyosení projektoru, které je u Hitachi možné v obou osách, vodorovné i svislé. Kromě vstupů video, S-video a komponentního je k dispozici i dvanáctivoltový trigger, sériové ovládací rozhraní, VGA vstup pro PC a především digitální HDMI s podporou HDCP a rozlišení až do 1080i. Chlazení projektoru je nejtišší, jaké jsem kdy slyšel. I BenQ, jinak zcela po právu označovaný jako šeptající projektor, by se mohl u Hitachi učit. Dálkový ovladač má poněkud titěrná tlačítka a především je problém je oproti přehledné tatrance BenQ po hmatu odlišit, jsou však podsvícena, což usnadňuje orientaci při zatemnění.

...a vítězem se stává

Vzhledem k popsaným vymezením obou projektorů musím dát v tomto případě za pravdu DLP technologii, protože se zajisté najdou diváci, kteří nebudou na duhový efekt citliví, ostatním doporučím jiné projektory s osmi výsečemi nebo 3 LCD projektory. I přes nadstandardní výbavu a propracované zobrazení černé barvy Hitachi zklamal – a to díky citelnému strobování obrazu.


Internetové obchody nabízející model Hitachi PJ-TX200:
www.hifishop.cz | www.videoexpert.cz





(Stereo & Video 04/2006)



Internetové obchodní centrum, spotřební elektronika za velmi výhodné ceny Velké slevy na spotřební
elektroniku i na splátky
koupíte na www.kasa.cz

Hodnocení čtenářů 5 bodů - nejvyšší počet
bodový průměr: 3.06     hodnotilo čtenářů: 930     body:  1 | 2 | 3 | 4 | 5
Komentáře k článku