GOLIÁŠ.cz

Chcete poznat, jak si v americké firmě Grado představují referenční sluchátkový systém? Poslechněte si sluchátka RS2 a zesilovač RA-1 z jejich nejvyšší sluchátkové série. A nebo si přečtěte tento článek – rád se s vámi podělím o dojmy!

Možnost otestovat pořádná sluchátka, zvlášť když se jedná o značku Grado, jsem si nemohl nechat ujít. Zajímal jsem se především o „nejvypiplanější“ kousky, kterým firma Grago dává přídomek referenční a mezi něž patří model RS1 a RS2. Zatímco RS jedničky pečlivě proposlouchal kolega Martin Dittmann, já jsem si vzal na paškál jejich menšího a o něco levnějšího dvojkového sourozence. Abych ze sluchátek dostal to nejlepší, vyžádal jsem si na jejich „pohon“ i firemní sluchátkový zesilovač s označením RA-1.

Designová a konstrukční specifika sluchátek RS2
Stručnou historii a výrobní program firmy Grago najdete už v recenzi modelu SR60, na tomto místě si pro doplnění představíme ve zkratce vzájemné odlišnosti všech modelů sluchátek Grado:

Parametry, uvedené v tabulce, si nejlépe vysvětlíme při popisu vzhledu a konstrukce sluchátek RS2. Tedy, jedná se o dynamická sluchátka otevřeného typu, která jsou designována ve zvláštním retrostylu, pro značku Grado charakteristickém (viz fotografie). Mezi hlavní části patří hlavový most s černým koženým potahem a levá+pravá sluchátková mušle kruhového tvaru na jednoduchém, ale elegantním uchycení, umožňujícím dobré přizpůsobení uším posluchače ve všech směrech (výškový posuv, horizontální otáčení a částečné vertikální naklápění). Základem mušlí je váleček o průměru 5.5cm a délce 3.5cm z mahagonového dřeva červenooranžové barvy, který je uvnitř dutý – je v něm vnitřní komora. Na okraji válečku u ucha posluchače je do komory zasazen sluchátkový měnič. Ten vyzařuje zvuk na obě strany, jednak směrem k boltci a jednak na druhou stranu dovnitř komory. Celá stavba se chová jako malá otevřená ozvučnice, výrazně ovlivňující charakter měničem reprodukovaného zvuku (jak si ukážeme níže). Mušle jsou navrch opatřeny černými lehce snímatelnými molitanovými náušníky. Vzhledem ke svému malému rozměru neobklopují celé uši, ale jsou opřeny přímo o boltce. Bohužel, musím konstatovat, že pohodlí při nošení sluchátek není zdaleka tak velké, jako např. u Sennheiserů HD600/650, či u sluchátek STAX (alespoň pro mě) a po přibližně půlhodině poslechu začínám mít uši mírně otlačené. Na druhou stranu, na první pohled se zdají sluchátka mnohem méně pohodlná, než ve skutečnosti jsou. Takže se nemusíte obávat, není to tak zlé.
Podívejme se ještě v detailu na vlastní zvukové měniče. Ty jsou tvořeny pevným neodymovým magnetem, v jehož poli kmitá cívka navinutá z drátku z UHPLC (Ultra High Purity Long Crystal) mědi. Na cívku je připojena lehká polymerová membrána, jejíž rozkmit vnímáme jako zvuk. Měniče jsou vyráběny s extrémní přesností, jednotlivé kusy se prý liší od sebe max. o 0.05 dB. Údaj není upřesněn – jestli je myšlena maximální vzájemná odchylka měničů v rámci kmitočtové charakteristiky (kdekoli v celém udaném frekvenčním rozsahu), pak je to ovšem nereálně nízké číslo, které mj. zdaleka neodpovídá měřením firmy HeadRoom (viz graf níže).
Přívodní kabel ke sluchátkům, kruhového průřezu, má délku lehce přes 2m (praktičtější by byly 3m), není kroucený a je poměrně silný. Vstupuje do obou mušlí - a napevno, nedá se tedy jednoduše odejmout, jako např. u top-sluchátek Sennheiser. Na straně u zdroje signálu je zakončen zlaceným 6.3mm jackem (redukce na „malý“ jack není v dodávce). Materiálem na výrobu kabelu je opět ultračistá měď s dlouhými krystaly.
V ceně sluchátek, která činí v současnosti 20.900,- Kč, dostaneme i sadu náhradních náušníků zdarma. Náušníky existují v provedení „small“ (malé, pouze k modelu SR60) a „large“ (velké, ke všem ostatním modelům včetně RS2), jejich cena, budeme-li je dokupovat samostatně, je 500,- respektive 800,- Kč.

Zesilovač RA-1
Referenční tranzistorový zesilovač Grado RA-1 byl vyvinut jako speciální doplněk pro sluchátka RS1 a RS2. Ladí k nim nejen po stránce designu, ale i svými zvukovými parametry. Jedná se o relativně malý, navenek jednoduše působící, přístroj přibližně o rozměrech 12.5x14x5 cm, jehož tělo je vyrobeno z jediného kusu mahagonového dřeva. Vzadu má pouze jeden linkový vstup přes konektory RCA (cinch) a vypínač. Vpředu je potom vedle nápisu GRADO umístěn velmi kvalitní konektor pro připojení sluchátek (panelová zdířka pro 6.3mm jack), dále potenciometr pro regulaci hlasitosti a červená dioda indikující zapnutí přístroje. Zesilovač se připojuje kabelem na výstupní konektory cinch jakéhokoli přehrávače (CD/SACD/DVD...). Kabel však není v ceně v přístroje, jak je u takových zařízení obvyklé.
Zde je třeba zmínit, že existují dvě odlišné verze zesilovače RA-1. První z nich je klasicky napájena adaptérem ze zásuvky 230V, druhá verze je čistě bateriová. To znamená, že zesilovač je napájen ze dvou 9V baterií, jež je nutno nainstalovat do dutiny pod černý snímatelný kryt na spodní straně přístroje. Baterie při běžném provozu vydrží napájet zesilovač přibližně po dobu 40 až 50 hodin. K testu jsem měl k dispozici právě tuto bateriovou verzi.
Musím přiznat, že účel bateriového zesilovače RA-1 mi je poněkud nejasný. Je zjevné, že s použitím baterií se stává zesilovač nezávislý na elektrické zásuvce a je proto mobilní. Otázkou však je, zda je ona mobilita vůbec využitelná. Dovedete si představit, že někde na cestách posloucháte přehrávač, který je propojen kabelem přes konektory cinch do zesilovače a z něj teprve vede kabel do sluchátek? Já tedy moc ne. Použití zesilovače RA-1 tedy vidím spíše pro domácí „stabilní” poslech. Tam jsou ovšem baterie nepraktické, protože je po každých 40 hodinách musíme měnit za nové a utrácet zbytečně peníze. Výhodou baterií snad může být to, že se jedná o „čistý” způsob napájení, kdy se vyhneme možným výchylkám napětí či rušení z elektrické sítě. Budiž tedy.
Cena obou variant zesilovače Grado RA-1 činí shodně 15000,- Kč, při nákupu v kompletu se sluchátky Grado RS1 platí cenové zvýhodnění o 5000,- Kč.

Reprodukční kvality
Jako zdroj zvuku posloužil SACD/CD přehrávač SONY SCD-XA333ES. Sluchátka RS2 jsem poslouchal jednak přímo na sluchátkovém výstupu přehrávače SONY a jednak na sluchátkovém zesilovači RA-1, který byl k přehrávači připojen pomocí velmi kvalitních propojovacích kabelů AudioQuest a KrautWire. Pro srovnání jsem použil sluchátka Sennheiser HD650. Zaznělo široké spektrum nahrávek jak klasické, tak moderní hudby, na nichž jsem pečlivě prověřil reprodukční kvality testovaných výrobků Grado.
Obecné výhody a nevýhody sluchátkového poslechu, zvláště pak zvukové odlišnosti sluchátek od reprobeden, jsme rozebírali již několikrát, např. v tomto článku. V následujícím textu předpokládám, že čtenář je znalý této problematiky.
Po zapojení RS dvojek na sluchátkový výstup SONY a spuštění první zvukové ukázky jsem měl trochu smíšené pocity. Na specifický charakter reprodukce jsem si musel jaksi postupně přivyknout. Zároveň jsem ale hned od začátku cítil dotek kvality. Těžko ten pocit popsat, bylo prostě neprodleně jasné, že se nejedná o tuctové zboží.
Zaujal mě otevřený, čistý, vzdušný zvuk, krásný, velmi široký prostor, ve kterém vystupují přirozeně vykreslené a zabarvené nástroje a vokály, téměř bez slyšitelného zkreslení. Prezentace některých instrumentů je skutečně vynikající, stejně tak hladkost bez patrného zrna. Na můj vkus je však zvuk až moc výrazný, místy dokonce řezavý, s menší mohutností, čímž je snížena celková pohodovost poslechu. Nadměrná výraznost nutí u některých nahrávek ubírat na hlasitosti, takže musím poslouchat dost potichu, aby mě nebolely uši. Postupně si však na tyto vlastnosti zvykám a vše se jeví v pořádku. Přímo tvůrci ve firmě Grado upozorňují, že sluchátka jsou navržena tak, aby satisfakce z poslechu byla dostatečná i při nízké hlasitosti, což osvětluje onu výraznost. V každém případě nejpříjemnější na poslech se mi jeví cédéčka se záznamy s mohutným, spíše méně výrazným zvukem, bez ostřejších špiček. S nimi si sluchátka poradí skvěle.
Jestliže porovnáme na sluchátkovém výstupu SONY sluchátka Grado se Sennheisery HD650 (připojenými standardním sluchátkovým „stock“ kabelem), slyšíme řadu rozdílů. Grada mají rozlehlejší prostor směrem do šíře, který je však maličko plošší, s nepatrně menším předozadním rozlišením. Jejich zvuk je otevřenější, vzdušnější a výraznější, na některých tónech hladší a s ještě menším zkreslením než nabízejí Sennheisery. HD650 mají naopak méně ostré a méně výrazné, temnější podání s mírně mohutnějšími těly nástrojů. Ve schopnosti reprodukce detailu jsou oboje sluchátka zhruba stejná, a sice velice dobrá. Neslyšíme zde třpytivé hyperdetailní výšky, jaké umějí předvést elektrostatická sluchátka STAX, ale spíše pěkně prokreslené a barevné střední pásmo.
Následující grafy zobrazují naměřenou frekvenční charakteristiku zmiňovaných sluchátek, zvlášť pro levý a pravý měnič (převzato ze stránek firmy HeadRoom):

Všimněme si nyní extrémně stereofonních záznamů, kde se zvuky ozývají úplně zleva resp. úplně zprava. Jejich reprodukce je pro sluchátka vždy kámen úrazu a bude pro posluchače více či méně nepříjemná – tedy pokud nepoužíváme korekční sluchátkový procesor s „cross-feed“ funkcí. Firma Grado se s problémem docela šikovně vypořádala. Komora v mahagonové sluchátkové mušli totiž způsobuje, že se i zvuky, umístěné v krajích stereofonní báze, více rozezní a stávají se přirozenější, plastičtější a plnější. Tento fakt má za následek méně únavný dlouhodobý poslech. Mechanismus otevřené ozvučnice má značný účinek zvláště na reprodukci nízkých kmitočtů. Tyto kmitočty zesiluje a zabarvuje pro ucho příjemným způsobem. Basů je tedy dostatečné množství, mají spíše měkčí charakter. Účinek lze lehce odzkoušet – stačí dlaněmi z vnějšku zakrýt otvor do komory a zvuk se ihned změní, ubude basů a vzdušnosti, hudba zní „jak z kanálu“. Použití mahagonového dřeva oproti plastu zde vidím jako pozitivum.
Na četné žádosti čtenářů jsem připravil grafické srovnání prostorové prezentace zvuku sluchátek Grado RS2 (a) a Sennheiserů HD650 (b), podobně, jako jsem učinil v recenzi sluchátek HD595. Červené body zde naznačují interprety umístěné v nahrávce v prostoru před námi: vlevo, uprostřed a vpravo. Mějme prosím na paměti, že se jedná o velmi zjednodušený náčrt toho, jak subjektivně vnímám zobrazení prostoru u těchto modelů sluchátek.

Nyní se dostává na řadu zesilovač Grado RA-1. Propojil jsem jej s CD přehrávačem postupně různými kabely a dostal vždy odlišné zvukové výsledky. Nakonec jsem vybral kombinaci s kabelem KrautWire Cameo X, která je podle mého názoru zvukově optimální (samotný kabel však bohužel stojí stejně peněz jako celý zesilovač). Nelze říct, že při poslechu sluchátek RS2 s použitím zesilovače Grado je oproti poslechu přes sluchátkový výstup přehrávače SONY nějaký výrazný kvalitativní odskok. Nicméně řady drobných zlepšení si povšimneme. Zvuk je ještě čistší, hladší, kultivovanější, nástroje jsou vzájemně separovanější a prokreslenější, prostor je znatelně hlubší a čitelnější. Jednu výhradu mám – a to je hlasité lupnutí přístroje do sluchátek při jeho zapínání a vypínání. To by sluchátkové zesilovače v této třídě dělat neměly (např. zesilovač HeadRoom Home tímto neduhem netrpí).
Na zesilovači Grado RA-1 jsem si chvíli poslechl i sluchátka Sennheiser HD650. Jejich vysoká impedance (300 Ohmů oproti 32 Ohmům u RS dvojek) spolu s konstrukcí zesilovače Grado způsobila, že zesilovač je sotva utáhl a potenciometr regulující hlasitost musel být otočen hodně doprava, aby bylo „něco“ slyšet. RA-1 rozhodně není stavěný pro tyto případy. Zajímavé ale je, že na sluchátkovém výstupu SONY 300-Ohmová sluchátka Sennheiser HD650 hrají při stejném nastavení potenciometru naopak hlasitěji, než 32-Ohmová sluchátka Grado. Důvod vidím ve značném rozdílu v citlivosti měničů (104 dB Sennheisery versus 98 dB Grada).
Dalším bodem na programu bylo „laškování“ se sluchátkovým procesorem Pawel Acoustics HP-1. Zkoušel jsem jeho reálný zvukový přínos v zapojení mezi CD přehrávačem a zesilovačem Grado RA-1. Bohužel, HP-1 není dobrým doplňkem pro komponenty Grado. Předsunutí a prohloubení prostoru na sluchátkách RS2 není příliš přesvědčivé a je přebito negativy v podobě dalšího zostření a zvýraznění reprodukce.
Dovolte mi ještě stručné srovnání sluchátek RS2 s nejvyšším a nejdokonalejším zástupcem sluchátkové série Grado – typem RS1. Ten má téměř totožnou konstrukci, jediným viditelným rozdílem je větší mahagonová mušle. Papírově mají sluchátka RS1 mírně širší frekvenční rozsah a měly by nabízet ještě o chlup lepší zvukovou kvalitu (neměl jsem zatím možnost posoudit). Nepatrně lepší reprodukce je ovšem vykoupena o třetinu vyšší cenou sluchátek.

Závěrečné shrnutí
Testovaná sluchátka i zesilovač Grado jsou vysoce kvalitním kusem elektroniky. Zvuk samotných sluchátek je velmi otevřený, čistý, hladký a přirozeně barevný, s vynikajícím zobrazením akustických nástrojů a vokálů. Drobnou výtku mám pouze k místy až příliš výrazné, ostřejší prezentaci, stejně jako k celkově tenčímu, méně mohutnému, „sluchátkovému“ podání některých nahrávek. Tato výtka je ovšem velmi subjektivní, někteří audiofilové právě takové reprodukční vlastnosti vyhledávají.
Komfort nošení je slušný, avšak nedosahuje úrovně některých circumaurálních sluchátek konkurenčních výrobců.
Sluchátka budou důstojným doplňkem velmi kvalitních přehrávačů se solidně konstruovaným sluchátkovým výstupem. Chcete-li ze sluchátek „vyždímat“ maximum, zkombinujte je se sluchátkovým zesilovačem RA-1, který k přehrávači připojíte špičkovým propojovacím kabelem. Dojde ke slyšitelnému zlepšení, nečekejte však žádný propastný kvalitativní skok oproti poslechu přes sluchátkový výstup přímo na přehrávači.

Poznámka: Veškeré dostupné technické parametry referenčních sluchátek i zesilovače Grado najdete výše v textu recenze.