GOLIÁŠ.cz


Srovnáme.cz
Najdete nás na Twitteru Najdete nás na Facebooku
TV tip:



Sennheiser HD 650
audio + video / přenosné + MP3 30.12.2003 Daniel Zajíc

Konstruktéři Sennheiseru si stanovili nelehký úkol: vyvinout co nejlepší dynamická sluchátka. Aby získali komplexní představu o tom, jak vlastně mají taková sluchátka vypadat, oslovili řadu zvukových specialistů, novinářů i internetová diskuzní fóra. Jak říká tisková zpráva, výsledkem jejich intenzivního výzkumu byl zajímavý fakt, že „poslechové návyky se změnily. Lidé dnes preferují spíše ‚prožitek’ hudby, než její analýzu“. Tento poznatek vedl Sennheiser k návrhu otevřených sluchátek, která prý „okouzlí posluchače ‚živoucí‘ reprodukcí při dodržení absolutní preciznosti“. Jaké jsou vlastnosti nových sluchátek? Jsou proklamace o jejich kvalitě oprávněné?


Šestsetpadesátky vycházejí technologicky z modelu HD 600 (viz S&V 8/00), mají s ním proto mnoho společných rysů. Design jejich mušlí a mostu je téměř shodný – mimořádně se osvědčil pro komfortní nošení, nebylo tedy třeba jej měnit. Byl jen mírně zvětšen přítlak mušlí k hlavě (na 3,4 N). Sluchátka dostala šedostříbrný kabát a mohou se tak pyšnit přídomkem „Silver Edition“. Krabice stejné barvy, v níž se sluchátka dodávají, dává tušit, že se jedná o klenot, který je třeba dobře opatrovat. U vylepšených sluchátkových měničů, zabudovaných v mušlích, výrobce proti předchozímu typu uvádí vedle vyšší hladiny akustického tlaku rozšířený frekvenční rozsah a (ještě) nižší harmonické zkreslení.

Inovací prošel i přívodní kabel ke sluchátkům. Na straně u zdroje signálu je nově zakončen 6,3mm jackem, konverzi na „malý“ jack řeší přibalená redukce. Od sluchátek je odnímatelný, má proto na opačném konci dva konektory (L+R), každý se zasouvá do jedné sluchátkové mušle. Konektory jsou mohutnější než u HD 600, stejně tak zesílil i samotný (nekroucený) kabel délky 3 m.

Poslouchal jsem hudbu různých stylů, od rocku po vážnou, mj. na sluchátkovém výstupu přehrávače Sony SCD-XA333ES a samostatném sluchátkovém zesilovači HeadRoom Home, v kombinaci s procesorem Pawel Acoustics HP-1. Již při prvním poslechu mě oslovily nebývale plné, ale přitom prokreslené a pevné basy, které nijak „nepřehlušují“ ostatní části spektra. Výšky až po ty nejvyšší jsou velmi čisté, jemné a ve správném objemu, i když některým posluchačům by se mohlo zdát, že je jich málo. Středotónové pásmo oplývá malebností, vynikající je pocit prostoru (zvlášť s HP-1) stejně jako separace jednotlivých nástrojů a hlasů. Hudba „zaplňuje“ mou hlavu více než u nižších modelů a dává zapomenout, že mám vlastně na uších sluchátka. Je pohodová, neagresivní a skutečně „živoucí“, i když na některých přehrávačích může působit trochu temně. Doporučuji sluchátka před nákupem vyzkoušet na vlastním domácím zařízení. Trefí-li se šestsetpadesátkám svým podáním do noty, můžete očekávat naprostou zvukovou senzaci.



Pokud se vám sluchátka Sennheiser HD650 zalíbila, možná vás bude zajímat následující dodatek s podrobnějším popisem zvukových kvalit těchto vynikajících a zároveň kontroverzních sluchátek.

Již cena naznačuje, že HD-650 jsou v dynamických sluchátkách nejvyšším high-endem. Je tedy více než vhodné připojovat je k hudební aparatuře odpovídající kvality. Sluchátkový výstup na receiveru, či CD-přehrávači „za pár šlupek“ bude zřejmě pod jejich úroveň (o discmanech a dalších mobilních přehrávačích ani nemluvě) a takové řešení by mohlo být dokonce kontraproduktivní, takže výsledný reprodukovaný zvuk by mohl být horší než ze sluchátek výrazně nižší (a sluchátkovému výstupu odpovídající) kvalitativní kategorie. Dle mých praktických zkoušek jsem na některých zařízeních nižší a střední kategorie, k nimž jsem HD650 připojil, dostal potemnělý, nejasný zvukový projev s mohutnými leč nekontrolovanými basy zasahujícími často nerealisticky až do řečového pásma, s poněkud jakoby synteticky znějícími středy a s nedostatečným rozlišením výšek. Tyto výsledky byly patrné při reprodukci nahrávek různých hudebních stylů, zvláště pak u akustické hudby.

Za sluchátkům kvalitativně přiměřená zařízení lze považovat zejména sluchátkové zesilovače, coby samostatně fungující zvukové komponenty, např. výrobců HeadRoom, Creek, Musical Fidelity apod., eventuelně též kombinované se sluchátkovým procesorem korigujícím signál pro přirozený poslech, např. Pawel Acoustics HP-1, se kterým se tyto Sennheisery mimořádně osvědčily. Takový sluchátkový zesilovač samozřejmě musí být připojen velmi dobrými kabely k odpovídajícímu zdroji zvuku (např. SACD přehrávači). Sluchátkům HD650 nejlépe sedí vysoce kvalitní zvukové výstupy s bohatě vykresleným středovým pásmem a jasnými detailními výškami. Poslechový dojem je pak vynikající. Dobře řešený kvalitní sluchátkový zesilovač s minimální výstupní impedancí zajistí na sluchátkách HD650 velmi dobře kontrolovanou reprodukci. Basy jsou rázem velmi pevné a přesné, získají barevnost a plasticitu. I při své mohutnosti nezacloňují ostatní zvuková pásma. Tranzienty, jako je např. rázné zaznění kytary, jsou dynamické a průzračně čisté. Na špičkovém sluchátkovém zesilovači se projeví i další kvality těchto sluchátek. Za zmínku stojí např. mimořádná prostorovost zvuku. Zvuk rozhodně nepůsobí ploše, jako je obvyklé na řadě sluchátek konkurenčních výrobců. Nástroje a hlasy lze dobře lokalizovat, a to nejen v rovině levopravé, ale částečně i předozadní. Interpreti tak nepůsobí, jako bychom je měli neurčitě někde uprostřed naší hlavy, ale spíše konkrétně v prostoru před námi. Je nutno podotknout, že správné vnímání prostoru na sluchátkách není principielně možné, ledaže bychom zvuk korigovali prostřednictvím speciálního sluchátkového procesoru (např. výše uvedeného PA HP-1) a nebo poslouchali binaurální nahrávky pořízené prostřednictvím umělé hlavy. S použitím HP-1 se u šestsetpadesátek otevře prostor do skutečně plné trojrozměrné podoby, a to fenomenálním způsobem.

Sluchátka HD650 mají svůj osobitý zvukový charakter. Již výrobce naznačuje, že se nejedná o sluchátka pro analytický poslech. Při takovém poslechu se většinou od sluchátek očekává jasné a mimořádně detailní podání, zejména u výšek, aby posluchač, který provádí onu analýzu zvuku, mohl přesně záznam vyhodnotit a poznat jeho nedostatky. Analytická sluchátka dle mých zkušeností často působí poněkud studeným dojmem a nevtáhnou nás tolik „do děje“. HD650 jsou jiná. Neočekávejte výrazné, dominující, detailní výšky. Těch se nedočkáte. Spíše vás kol dokola obklopí klidný a mohutný zvuk a začnete hudbu vnímat a prožívat. Hudba vás neunaví.

Nabízí se zde srovnání s předchozím modelem Sennheiser HD600. Šestsetpadesátky hrají oproti HD600 překvapivě dost odlišně. Objem reprodukovaných výšek je přibližně srovnatelný, na HD650 jsou však výšky jemnější a pro ucho příjemnější. Došlo totiž k optimalizaci reprodukce spektra vysokých frekvencí, takže nyní nedochází k nepříjemně ostrému projevu při přehrávání mnohých méně kvalitních nahrávek. Hudební nástroje jsou na HD650 vykresleny s trochu menší barevností a věrností (avšak stále velmi působivě), v tomto ohledu vnímám starší HD600 jako o chloupek lepší. Basy jsou na HD650 naopak reprodukovány dokonaleji než na předchůdci - a to je co říct, neboť HD600 lze v tomto ohledu považovat za mimořádně zdařilá. HD650 mají navrch též v prostorovosti a schopnosti více naplnit posluchače hudbou, stejně jako v celkové jemnosti a preciznosti zvuku. Jejich cena odpovídá užitné hodnotě a sluchátka jistě zpříjemní chvíle poslechu mnoha audiofilům.


Technické parametry
Cena: 11 700 Kč
Frekvenční rozsah: 16 Hz–30 kHz (-3 dB) 10 Hz–39,5 kHz (-10 dB)
Akustický tlak: 103 dB (na 1 kHz)
Celkové harmonické zkreslení ±0,05 %
Impedance: 300 ohm
Zatížitelnost: 500 mW
Hmotnost: 260 g (bez kabelu)


Rivalové: Sennheiser HD 600 Avantgarde (8 800 Kč, S&V 8/00); Beyerdynamic DT 880 (8 490 Kč, S&V 10/03)

Hodnocení čtenářů 5 bodů - nejvyšší počet
bodový průměr: 3.00     hodnotilo čtenářů: 4033     body:  1 | 2 | 3 | 4 | 5
Komentáře k článku